1 John 3
1 Hleďte, jakou lásku nám Otec projevil, že se totiž nazýváme Božími dětmi, a jsme jimi. Proto nás svět nezná, že nepoznal jeho.
2 Miláčci, nyní jsme Božími dětmi, a ještě se neukázalo, co budeme. Víme, že až se (to) ukáže, budeme mu podobni, protože ho budeme vidět tak, jak je.
3 A každý, kdo má tuto naději v něho, očišťuje se, jako on je čistý.
4 Každý, kdo se dopouští hříchu, dopouští se také protizákonnosti, neboť hřích je proti zákonu.
5 A víte, že on se zjevil, aby sňal hříchy, a v něm hříchu není.
6 Žádný, kdo v něm zůstává, nehřeší. Každý, kdo hřeší, neviděl ho, aniž ho poznal.
7 Děti, nikdo vás nesváděj! Kdo činí spravedlnost, je spravedlivý, jak on je spravedlivý.
8 Kdo činí hřích, je z ďábla, poněvadž ďábel hřeší od počátku. Syn Boží se proto zjevil, aby zničil ďáblova díla.
9 Žádný, kdo se zrodil z Boha, nedopouští se hříchu, neboť v něm zůstává jeho semeno; a nemůže hřešit, protože se zrodil z Boha.
10 Po tom se poznají děti Boží a děti ďáblovy: kdo nečiní, co je spravedlivé, není z Boha; ani ne ten, kdo nemiluje svého bratra.
11 To je zajisté zvěst, kterou jste slyšeli od počátku: že se máme navzájem milovat.
12 Ne jako Kain, který byl ze zloducha a zabil svého bratra. A proč ho zabil? Protože jeho skutky byly zlé, kdežto skutky jeho bratra spravedlivé.
13 Nedivte se, bratři, že vás svět nenávidí.
14 My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti.
15 Kdokoli nenávidí svého bratra, je vrah, a víte, že žádný vrah nemá v sobě věčného života, který by v něm zůstával.
16 Z toho jsme poznali lásku, že on za nás položil svůj život. Také my máme za bratry život položit.
17 Kdo však má pozemský majetek a pozoruje, že jeho bratr je v nouzi, a zavře své srdce před ním, jak v něm zůstává Boží láska?
18 Děti, nemilujme slovem ani jazykem, nýbrž skutkem a vpravdě.
19 Po tom poznáme, že jsme z pravdy; a před ním upokojíme své srdce v tom,
20 z čeho nás naše srdce obviňuje, neboť Bůh je větší než naše srdce a vi všecko.
21 Miláčci, jestliže (nás) srdce neobviňuje, máme důvěru k Bohu
22 a dostaneme od něho, začkoliv prosíme, protože zachováváme jeho přikázání a činíme, co je mu milé.
23 To pak je jeho přikázání: abychom věřili ve jménu jeho Syna Ježíše Krista a milovali se navzájem, jak nám přikázal.
24 A kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a on v něm; a podle toho poznáváme, že v nás zůstává: podle Ducha, kterého nám dal.